4 tipy, jak ZKAZIT dětský zrak

V tomto článku najdete tipy, jak kazit a nerozvíjet dětský zrak. Když se jim naopak vyhnete, můžete vývoj zraku u svého dítěte naopak podpořit.

Vidět se musí děti naučit, stejně jako chodit, nebo mluvit. To není nic nového. Vývoj vidění probíhá v prvním roce života, společně s postupným používáním těla a všech smyslů.  Jednoduše řečeno, děti potřebuji pohyb. Tady bych mohla skončit a vznikl by tak nejkratší blogový článek na světě.

Jenže s dětským zrakem je to trošku složitější

Pro dobré vidění je potřeba, aby se rozvíjely nejen oči, ale i mozek. A mozek se vyvíjí pohybem. A tady to je právě kámen úrazu dnešní moderní doby. Dnes jsme obklopeni takovým luxusem, že se můžeme skrze různé obrazovky podívat na celý svět, aniž bychom se pohnuli.

Takže čím dětem bráníme v pohybu a tím jim bereme možnost rozvíjet zrak, ale i celé tělo?

Tip č. 1: Autosedačky a různá lehátka

Řekli jsme si, že pro svůj rozvoj (nejen rozvoj zraku) potřebují děti pohyb.

Dřív, když ještě nebyla různá lehátka, sedátka, podložky a vychytávky, děti přirozeně ležely na podložce a pasení koníčků pro ně byla vlastně forma zábavy. Díky tomu, že zvedly svoji hlavičku, najednou viděly, zároveň posilovaly krk, ruce a prostě celé tělo  tak dlouho, až jim v této poloze bylo příjemně, začaly si ji užívat a i díky celému tomu procesu učení se vyvíjely. Nejen oči, ale celé tělíčko.

Jak je to dnes? Dnes miminko můžeme položit do lehátka, někdy dokonce houpacího nebo vibračního, nebo do autosedačky a ono má bez jakékoliv námahy možnost vidět na všechno… A my zase máme jistotu, že se jim nic nestane.

V čem je problém? Když miminko na bříško nepokládáme (ze strachu, že by se mohlo udusit, nebo proto, že se mu v poloze nelíbí), nebo když mu práci ulehčíme tím, že ho dáme do lehátka, nebo do autosedačky. Prostě do polohy, která mu bez námahy umožní získat ten stejný výsledek – umožní mu vidět. Tím pádem se nehýbe, netrénuje.

Nic důležitého v životě se nastane jen tak samo od sebe. Všechny důležité kroky s sebou přirozeně nesou určitou námahu. A přesně tak i pasení koníčků. Děti potřebují své tělíčko používat, potřebují se poprat s gravitací. Díky tomu posilují svaly a připravují se tak na další důležité fáze svého vývoje.

Nejvíc dětem můžeme pomoci tím, že jim pomáhat nebudeme.

Tip. č. 2 – Pasivní chodítko a vodění dětí za ruce

Další velmi důležitou fází pro rozvoj dětského zraku, řekla bych že i tou nejdůležitější, je lezení po čtyřech. Většina dětí leze v období mezi kolem 8 měsíců. Hned, jak se sami dokáží přetočit a posadit, začne je zajímat, jak se dostat z bodu A do bodu B. Posouvají se po podlaze, jak to jenom jde.

Během střídavého pohybu rukou a nohou se rozvíjí koordinace obou polovin těla, posiluje se krk, střed těla, síla paží a dlaní, posiluje se propojení obou mozkových hemisfér, trénuje se rovnováha, integrují se primární reflexy. A oči se cvičí v koordinaci oko ruka, trénuje se zaostřování a sledovací oční pohyby. To není zrovna málo, že?

Střídavým pohybem těla se také rozvíjí corpus callosum, tedy spojení mezi pravým a levým mozkem. A právě silné corpus callosum a vyrovnané obě mozkové hemisféry jsou základem pro dobré vidění a později pro dobré učení.

Raději to ještě řeknu přímo– pokud opravdu nechcete svým dětem ublížit a zadělat si na pozdější problémy (s učením třeba):

Nepoužívejte pasivní dětská chodítka, ani děti neučte chodit voděním za ručičky

Dnes se již ví, že děti potřebují lezení po čtyřech. Díky lezení se vyvíjí jejich tělo a ony lezou přesně tak dlouho, jak potřebují. A chodit začnou ve správný okamžik. A je jim jedno, že všechny děti v okolí jednoho kilometru již chodit umí. Takže se obrňte trpělivostí a užívejte si chvíle, kdy ještě nikam neutíká.

Proč některé děti nelezou? Může to být proto, že strávily málo času na bříšku tzv. pasením koníčků (například proto, že byly naopak moc v autosedačce, lehátku, nebo dokonce chodítku), nebo je rodiče učili chodit již v době, kdy na to jejich tělo ještě nebylo připraveno. Lezení pak mohou přeskočit. Bohužel je to často považování za znak velké inteligence dítěte. Znám holčičku, která chodila již v 8 měsících a byla to hrdinka našeho kroužku…

Děti, které nelezly, nebo začaly chodit velmi brzy, nemusí mít dobrou koordinaci těla.

Nic ale není ztraceno. Děti, které nelezly, nebo lezly pouze krátce, to mohou dohnat. Podporujte je proto v činnostech na všech čtyřech. Třeba prolézáním tunelu, nebo pod židlí, nebo pod stolem… Zkrátka využijte vše, co je zrovna k dispozici. Stačí je nechávat hrát si na zemi, sednout si k nim.

A ty větší podporujte v lezení – na strom, na žebříku, na hřišti, na plotě, nebo třeba na umělé stěně. Sportovní lezení je moc krásný a díky Adamu Ondrovi dnes i populární sport, který rozvíjí nejen tělo, ale i ducha.

Tip č. 3 Elektrické autíčko pro děti

Chůze plynule navazuje na lezení. A když už se děti naučí chodit, tak je dobré jim to umožnit, nebo je k chůzi motivovat. Je to přece taky super aktivita na procvičování pravého a levého mozku. Jako úplnou katastrofu (hned za pasivními chodítky) vidím jezdící autíčka na dálkové ovládání. Chce se mi říct: A komu tím prospějete, co?

Ano, je super, že se dítě alespoň dostane ven a je na čerstvém vzduchu, ale jestli je přivázané v kočárku, nebo jestli se veze v autíčku, je úplně jedno. Jeho tělíčko se totiž nehýbe a to je problém. Nebo spíš, to by mohl být problém. Nemůžu Vám s jistotou tvrdit, že pokud Vaše dítě má elektrické autíčko, že bude mít problémy. Ale můžu Vám s jistotou říci, že pokud je mít nebude, bude mu lépe.

Opakuji to stále dokola a řeknu to ještě jednou, děti potřebují pohyb. Je to jen kvůli nám, že někam spěcháme, že někam musíme dojít na čas. Děti nechtějí chodit na deset kroužků, ani k lékařům na kontroly, ani nakupovat… Většina z nich se brání tomu, aby byly svázané v autosedačce, nebo v kočárku… Ano, jsou situace, kdy to jinak nejde, ale to jsou nebo spíše to by měly být výjimky. Důležité je, čeho je víc.

Tip. č. 4 – Málo pohybu a hodně času u televize

Povím Vám pohádku. Bylo nebylo, za sedmero paneláky a jedním dětským hřištěm žily 3 děti – Adélka, Bořek
a Cecilka. Byly to úplně normální děti, které zhruba 12 hodin denně spí a 12 hodin něco dělají… Zaměříme se teď na bdělou část dne.

Adélka většinu dne stráví s maminkou, hrají si, chodí ven, dělají úplně normální běžné činnosti doma. Na televizi se nekoukají…(Divné? Prozradím Vám, že doma nemají televizi dokonce zapnutou ani jako kulisu. Jsou jednoduše stále spolu). Pokračujme dál, hned zjistíte, proč Vám to říkám.

Bořek je také s maminkou, také si spolu hrají, chodí ven a na 1 hodinu denně má Bořek dovolenou televizi. Když se to sečte dohromady, stráví u televize za rok 365 hodin, což dělá dohromady 30 dní (30 x 12 hodin)… za 6 let mají tedy Bořkovy očička oproti Aničce zpoždění půl roku… (a nejen očí).

Cecilka je také doma s maminkou a běžně tráví u televize 2 hodiny denně. To dělá dohromady 60 dní (60 x 12 hodin), což jsou 2 měsíce … Za 6 let tedy Cecilka bude mít ve vývoji očiček zpoždění 1 roku… V době, kdy má nastoupit do školy a oči tam bude potřebovat denně využívat na maximum.

Hádejte, čí oči budou v 6 letech připraveny na školu nejlépe?

Učení, čtení, psaní, počítání, to všechno jsou aktivity, kde hrají oči hlavní roli. 

Nechci tím říct, že to Adélce půjde nejlépe, že bude mít samé jedničky a Bořek s Cecilkou ne… Mluvím jen o tom, jak budou jejich očka připravená na tu zátěž. Kdo z nich bude umět lépe zaostřovat, přeostřovat, pohybovat očima… Mluvím také o tom, které z těchto dětí bude mít větší rezervy, než se jejich oči unaví, začnou slzet, bolet…

Malé shrnutí na závěr:

Náš mozek a oči jsou vyvinuty do takové úrovně, jak používáme svoje tělo. Každý pohyb, který uděláme, pošle mozku zprávu, stejně jako všechno to, co vidíme, slyšíme, cítíme nosem i jakou vnímáme chuť, hmatové vjemy, to všechno se odesílá do mozku a vytváří se v něm nová propojení mezi neurony. Čím více toho děláme, čím více toho zažijeme a čím více používáme své tělo, tím více propojení v mozku máme a tím lépe je vyvinutý náš zrak.

PS: Pokud se teď chytáte za hlavu, ve které vám běhají výčitky, tak buďte v klidu. Případné nedostatky zraku se dají řešit pomocí zrakového tréninku. A pokud se náhodou trápíte s poruchami učení, rozhodně si přečtěte tento e-book. Stáhnete si ho ZDARMA zde >>> a najdete v něm příznaky poruch vidění, které simulují dyslexii a další poruchy učení.