Chcete vědět víc?

Příběh o tom, jak jsem našla práci svých snů. 

To bylo tak. Vždy mě bavila práce s dětmi, a proto jsem šla studovat fyziku. Ne, není to vtip. Hned to vysvětlím.

Jsem z podnikatelské rodiny. Rodiče mají oční optiku a když jsem se rozhodovala, co budu po gymnáziu dělat, zkusila jsem optometrii. Kdyby mě to nebavilo, po roce bych šla jinam. 
Optometrie je opravdu obor zahrnující fyziku, matiku, biologii a spoustu dalších věcí. Díky úžasným vyučujícím a skvělým spolužákům mě to chytlo. A nejen to.

 

Svůj obor, tedy oči a vidění, opravdu miluji

V rámci studia jsem proto využila každou příležitost k praxi. Byla jsem u lékařů, ortoptistek, očních optiků i optometristů. A vybírala jsem vždy špičky z oboru, žádná ořezávátka. A právě na takové jedné zahraniční praxi jsem se náhodou seznámila s funkční optometrií. Ne, že by klasická optometrie byla nefunkční, jen jsem se dozvěděla, že  

Díky zrakovému tréninku se děti zbavují poruch učení

Viděla jsem to na vlastní oči. Zažila jsem nadšené děti i rodiče, kteří vyprávěli o radosti ze čtení
i o lepších výsledcích ve škole. Věděla jsem, že je to ono. Že tohle chci jednou dělat. Ale cesta nebyla tak snadná, jak by se mohlo zdát.

Měla jsem vystudovanou optometrii. Uměla jsem tedy  měřit oči, předepisovat dioptrie, dělat brýle a aplikovat kontaktní čočky. Zajímal mě ale přesný opak:

Jak to zařídit, aby lidé brýle nebo čočky vůbec nepotřebovali?

Znalosti ze školy nestačily. Musela jsem se vzdělávala sama. Knihy, internet, všechna možná školení. Informace jsem čerpala všude, kde to šlo. A teorii jsem za těch 10 let měla zmáklou, ALE

Začít s praxí ale nebylo tak snadné

Trvalo mi to 10 let. Proč? Nevěřila jsem si. Čekala jsem, že mi někdo poradí. Autorita. Někdo zkušenější. Jenže, v ČR nikdo takový nebyl. Absolvovala jsem soukromé školení v Bratislavě. Paní Tatjana Hošková mi dala skvělé základy. Sehnala jsem první pomůcky a hurá do praxe. Ne, happyend se ještě pořád nečekejte. 

Nechala jsem se odradit první klientkou, která si na cvičení, respektive na sebe, neudělala čas. Zřejmě ještě dnes zobe prášky na své každodenní bolesti hlavy. Jóóó, kdyby vydržela cvičit, mohla už být v pohodě. Tenkrát jsem to ale pochopila tak, že můj trénink nikdo nechce. 

Mé sebevědomí to neustálo. Pochybnosti zesílily a já jsem pomůcky odložila do šuplíku. Pracovala jsem dál v oční optice, měřila zrak, aplikovala kontaktní čočky, radila jsem těm, co měli zájem. A šlo by to tak vesele dál, ALE

Pak jsem se stala maminkou. A můj život se otočil vzhůru nohama

Místo kontaktních čoček jsem aplikovala plenky. To, co mě bavilo, jsem dělat nemohla. Naopak jsem
od rána do večera musela dělat něco, co mě přiznávám zas až tak moc nebavilo. Až teď s odstupem vidím, že to bylo to nejlepší, co mě v životě potkalo.

Jako asi všichni rodiče, i já jsem pro své dítě chtěla to nejlepší. Jídlo, boty, hračky a protože jsem z oboru, tak hlavně VIDĚNÍ. Zbývalo vyřešit otázku:

Jak zajistit dobré vidění pro své dítě?

Šla jsem na to vědecky. Prostudovala jsem snad celý internet i dostupné knihy. Jako moderní akční matka jsem navštívila i řadu kurzů – od masáží miminek, přes reflexní terapii, psychomotorický vývoj miminka až po přednášku klinické logopedky Barbory Lichorobiec. A tam to přišlo.

Mluvila o vývoji miminka se zaměřením na řeč. Byla jsem překvapená, jak široké téma klinická logopedie je, ale hlavně jsme narazily i na několik zásadních vývojových kroků společných pro vidění a mluvení. V mojí hlavě se spustila lavina informací, které se draly ven.

Přišla jsem domů a nakreslila asi 5 metrovou myšlenkovou mapu psychomotorického vývoje miminka szaměřenou nejen na zrak, ale i na všechno kolem.  Tadá. Pak mi to došlo. Poslední dílek skládačky zapadl do sebe. 

Teorii jsem měla zmáklou, teď stačilo vymyslet,
jak se to dělá prakticky.

Spojila jsem informace z oboru OPTOMETRIE se svou vášní – ZRAKOVÝM TRÉNINKEM.
A okořenila jsem to svými zkušenostmi z praxe MAMINKY

Informace z knih jsem žila každý den. V noci jsem studovala teorii, přes den praxe s dětmi. 

A tak nějak mezi tím vším kojením a přebalováním mi došlo, že jsem možná jediná optometristka v České republice, která tohle všechno ví. Proto mi s tím nikdo nepomůže. Docvaklo mi, že mé vlastní zkušenosti nenahradí sebelepší studie provedené na laboratorních myškách. A bylo mi jasné, že si to nemůžu nechat jen pro sebe.

Dobré vidění totiž pomůže dětem naplno rozvinout jejich potenciál 

A proč to všechno dělám? Beru to takhle.

Já sama svět už zřejmě nezachráním, i když bych opravdu moc chtěla. Ale svými znalostmi mohu pomoci někomu, kdo se třeba zybtečně trápí s učením. A takové dítě jednoho dne třeba (malinko i díky mě) vystuduje školu a zachrání deštné pralesy, vymyslí lék na rakovinu, nebo třeba vyhraje zlatou medaili na olympiádě.

Zkrátka svými znalostmi můžu změnit něčí život k lepšímu. A jednou se těmto dětem možná podaří to co mě:

A proč jsem online?Abych mohla pomoci více lidem a abych kvůli pomáhání druhým nešidila své děti. Hodně práce už mám za sebou, ale ještě větší jsou mé plány do budoucna. 

Zatím si můžete koupit můj 1. online produkt: eBook Tajemství dobrého vidění. Shrnula jsem do něj tipy, které se ode mě dozví klienti na první konzultaci před zrakovým tréninkem. Využijí ho i ti, kterým narůstají dioptrie a oni čekají, až se TO samo zastaví. Hodně problémů s očima je způsobeno špatným používáním očí. A eBooku vám ukáže, jak oči používat jinak a správně. 

A pokud vás téma zraku zajímá víc a chcete vidět normální vývoj vidění v praxi, mrkněte na můj Instagram Zrakovy.trenink a jsem i na Facebooku jako Zrakový trénink.

Pokud vás k tématu poruch učení a vidění něco zajímá, koukněte se na blog, nebo mi napište na lucie@luciekrepelova.cz. 

 

PS: Tady ještě jednou odkaz na zmiňovaný eBook Tajemství dobrého vidění. 
Pokud vás oči zlobí, určitě si ho pořiďte. Je to první krok k vyřešení. A pokud to nepomůže, objednejte se na vyšetření a zjistíme, jestli tam někde náhodou není schovaný ještě něco většího. Ale ty jednodušší potíže se díky dodržování rad z eBooku vyřeší samy.