Uf! Konečně prázdniny! Oddechli jste si možná společně s dětmi. S vypětím všech sil jste to doklepali až do konce školního roku. O čem mluvím? O každodenním pekle které provází jakékoliv poruchy učení.
Znáte to taky? Přijdete domů z práce, máte všeho tak akorát dost a dozvíte se, že písemka dopadla špatně. Už zase. Včera doma to uměl a v diktátu zase nasekal několik úplně zbytečných chyb. Začnete své dítě nahánět do učení raději hned. Abyste to do večera vůbec stihli. Přitom kdyby se snažilo, máte to hotové hnedka. Ale vůbec se nesoustředí. Zajímá ho všechno kolem. Musíš se víc snažit! Říkáte mu to snad každý den, ale ono se nesnaží. Přitom je chytré jak opice. Dělá to snad naschvál. Opravdu? A nemůže to být všechno trošku jinak?
Takže ještě jednou a trošku jinak. Hurá, brzy začnou konečně prázdniny a vy se zbavíte každodenní prudy s učením a úkoly. To znamená, že budete mít chvilku čas zjistit, jestli i vaše dítě nemá problémy s viděním, které mu kazí jeho školní výsledky. Rizikové faktory a typické příznaky najdete zde. Stačí si stáhnout checklist ZDARMA a hned budete vědět víc (odk-+az dám i na konec článku, tak klidně čtěte dál).
Zřejmě vás teď napadlo: jak to ale poznám?
Schválně pozorujte své dítě. Jak při čtení vypadá. Je jedno, jestli čte knihu nebo si prohlíží obrázky. Jde mu to lehce, nebo se musí snažit? Vidíte klidný obličej, nebo napětí ve tváři?
Zaměřte se hlavně na oči.V ideálním případě by dítě mělo sedět rovně, knihu by mělo přímo před sebou uprostřed těla. Pohybuje pouze očima, to znamená že hlava je v klidu. Jeho oči se přeskakují ze slova na slovo klidně a plynule. Jde mu to jakoby samo.
Místo toho některé děti mají při čtení napjatý výraz ve tváři, čto*u na velmi krátkou nebo naopak extrémně dlouhou vzdálenost, knihu si naklánějí hodně zešikma. Mohou číst jen jedním okem a to druhé zavírají, nebo přikrývají rukou. Ale hlavně vidíte, že se musí snažit. Hodně snažit. Vyčerpává je to, často je u knihy rozbolí hlava. Větší děti to pak řeší jednoduše tím, že nečtou. Knížky přímo nesnáší. Stejně jako školu a učení.
Kvůli špatnému vidění nebo nepřesným očním pohybům se dítě často ztrácí v textu. Proto nerozumí tomu, co četlo, nepamatuje si to a musí se vracet a číst znovu. A zdržuje se tím. Vše se ještě zhorší ve stresu. Třeba při čtení nahlas před celou třídou, nebo během písemky na čas. A je jedno jestli dítě čte příklady a nebo povídku. Stres přímo ovlivňuje zaostřování a kvalitu vidění.
Hloupé je, že na první pohled nepoznáte, jestli:
A. dítě čte pomalu kvůli poruše učení, jakou je třeba dyslexie. Nebo jestli
B. čte pomalu, protože nevidí.
PRvní krok, který můžete udělat teď hned, je stáhnout si e-book ZDARMA, ve kterém se dozvíte podrobnější souvislosti mezi poruchami učení a vadami zraku.
S jistotou to pak potvrdí důkladné oční vyšetření zaměřené na spolupráci obou očí. To provádí optometrista. Jedná se o vyšetření tzv. binokulárního vidění (zkuste se zeptat v oční optice, pár optometristů najdete po celé České republice).
Pozn.: Tyto problémy mohou mít i děti se 100% viděním. Běžně se totiž vyšetřuje pouze zraková ostrost na dálku a ta bývá skvělá. Potíže se mohou objevovat jen při náročnější a delší práci do blízka (což čtení a psaní rozhodně je) a ještě se zhorší při únavě, třeba po 15 minutách čtení. To při běžném vyšetření očí nezjistíte.
Pomohou buď speciální prizmatické brýle nebo zrakový trénink. Obojí má své výhody i nevýhody. Brýle pomohou rychleji, zrakový trénink zase trvale.
Brýle se musí ale nosit stále a vzniká na nich závislost. Bez nich se potíže zase mohou objevit. To vidím jako velkou nevýhodu.
Oči se ale dají trénovat. Přesněji řečeno mozek. Cvičí se sice oči, ale hlavní změny proběhnou v mozku, vytvoří se nová, lepší propojení a oči začnou pracovat efektivněji.
(na chybičky zjištěné během vyšetření). Naučí dítě sledovat řádek jen očima (ne hlavou) a přesně, aby se nemuselo při čtení opakovaně vracet zpátky. Procvičí se přesnost zaostřování i přeostřování na různé vzdálenosti. Vidění se zautomatizuje tak, aby oči fungovaly samy.
Protože pokud dítě mělo problémy s učením letos a přes prázdniny se nestane zázrak, problémy samy od sebe nezmizí. A od září to bude možná ještě horší. Učení totiž s každým dalším ročníkem přibývá, texty v knížkách se zmenšují a tempo se zrychluje.
Takže pokud nechcete čekat na zázrak, doporučuji vám zajít na vyšetření.
V případě potíží pak co nejdříve začít se zrakovým tréninkem.
Prakticky to znamená pravidelné cvičení každý den. 15 minut. A to je přesně ten důvod, proč začít hned teď. Protože, kdy jindy?
O prázdninách mají děti méně povinností, než během školního roku. Nemusíte psát každý den úkoly a pravidelně se učit. A hlavně. Cvičit nemusíte s dítětem vždy jen vy. Zvládne to i babička, nebo strejda, až u nich děti budou na prázdninách. A díky 15 minutám denně nastoupí vaše dítě v září do školy v klidu, protože jeho oči budou připravené.
Pozn: Jen aby bylo jasno, zrakový trénink ani já neumíme vyléčit dyslexii. Nezaručí vám samé jedničky. Pomůžeme „jen“ s očima. Ale i to může pro vás i vaše dítě znamenat obrovský rozdíl. Tak hurá na to.
Kdyby něco ozvěte se mi :-), mrkneme na to spolu. Můj email je lucie@luciekrepelova.cz
Odkaz na zmiňovaný e-book je tady >>>.