Časté otázky mých klientů

mých klientů 

1. Jak dlouho zrakový trénink trvá?

Zálěží na stavu očí a na poruše. Zpravidla 4 měsíce, u závěžnějších poruch déle. Samozřejmě hraje roli i věk - u mladších dětí se projeví výsledky dříve, dospělí musí cvičit poněkud déle. Na druhou stranu dospělí zase lépe spolupracují, takže i vyšší věk má při tréninku své výhody. 

2. Jak často musím cvičit?

Tak zaprvé - cvičit nemusíte vůbec, vy cvičit chcete. Cvičí se každý den 15 - 20 minut. Platí jednoduché pravidlo - nevynechat 2 dny po sobě. Necvičí se pouze v době nemoci, při bolesti hlavy a velké únavě.
Existuje i varianta cvičení na cesty, při které nepotřebujete vůbec žádné pomůcky. Takže výmluvy neberu. 

3. Jaký věk je na cvičení ideální?

Cvičit se dá v každém věku, už od nejmenších dětí. Zrak se vyvíjí v prvním roce života, svým způsobem cvičí děti oči již od prvního dne, co jsou na světě.
Základy dobrého vidění se vyvíjí do 1. narozenin. Pokud se už v této době objeví chybička, je potřeba ji napravit co nejdříve,  ideálně o 6 let věku. Pokud se to nestihne, oprava je možná i později, ale platí, že čím dříve s tréninkem začnete, tím rychlejší jsou výsledky. Mozek u dětí se učí rychleji než u dospělých, proto i změny přijímá ochotněji. 

4. Jak je cvičení náročné?

Základem cvičení je tak akorát těžká aktivita, která se přizpůsobí každému malému miminku i dospělému človeku.  

Pokud například chceme procvičit oční pohyby, potřebujeme aby cvičící sledoval pohybující se předmět. Takže děti mohou sledovat plyšové zvířátko, kterým pohybují rodiče, případně oblíbenou sušenku, kterou pank dostanou jako odměnu. Dospělý zvládne očima hýbat samostatně i bez pomocného předmětu. A když to chceme ztížit, necháme stát cvičícího na jedné noze, nebo na balanční podložce. Zkrátka každý to co zvládne. 

5. Potřebujeme pro zrakový trénink doporučení od lékaře?

Doporučení nepotřebujete. Pouze u dětí mladších 15 let je dobré nejprve navštívit očního lékaře, aby vyloučil případnou patologii vidění, která by bránila zlepšení.  Váš oční lékař například zjistí, že jsou oči zdravé, ale že šilhají. Nebo že má dítě amblyopii a doporučí vám, abyste cvičili. A pak už je to na vás. Buď cvičíte doma samostatně, nebo se ozvete mě a já vás cvičením provedu. 

5. Dítě se bojí lékařů, nespolupracuje a často i brečí. Máme vůbec na vyšetření chodit?

Toto bývá častá a zbytečná obava mnoha rodičů. Není se ale čeho bát. NEjsem doktor, nenosím bílý plášť a děti mám ráda. Většinou i ony mě. Moje vyšetřovna je navíc plná hraček, mám tam trampolínku, míček zavěšený ze stropu i pastelky. Vyšetření přizpůsobím dítěti a pokud bude potřeba, zvládneme to i pod stolem. Některé děti jsou akční, jiné potřebují více času, něž se rozkoukají, rozumím tomu a jsem na to připravená :-).

6. Říkáte, že pomůžete s dyslexií, ale ta je přece neléčitelná. Tak jak to je?

Dyslexie a poruchy učení mají podobné příznaky. A mohou nastat 3 situace - čistá dyslexie, čistě zrakový problém a kombinace dyslexie se zrakovým problémem.

Vysvětlím vám to na příkladu pomalého čtení. Pokud Vaše dítě vidí 100%, ale jeho oči neumí spolupracovat, může dítě zažívat dvojité vidění. Musí se pak při čtení hodně soustředit, aby vůbec text uvidělo, zaostřilo a to ho zdržuje. Výsledkem je, že čte pomaleji. Takový stav se dá tréninkem snadno napravit, oči se procvičí a dítě se ve čtení zlepší. V PPP by nic zvláštního nezjistili, řekli by například, že to ještě dyslexie není a že se dítě musí víc snažit. 

Pak existuje kombinace dyslexie a poruchy vidění. Vstupní vyšetření ukáže nedostatky zrakového systému a ty se dají cvičit. Takovým dětem se po tréninku výrazně uleví, protože text začnou lépe vidět a díky tomu se při čtení a učení více soustředí.

Pokud by se při vyšetření nenašla žádná odchylka, všechny hodnoty by byly v normě, tak je to čistá dyslexie. Tady zrakový trénink nepomůže, ale vy máte jistotu, že jste pro dítě udělali všechno. Pokračujete tedy v terapii ve spolupráci s pedagogicko psychologickou poradnou. 

7. Navštěvujeme různé terapie, ergoterapii, logopedii, cvičíme doma, ale nemůžeme se pohnout. Může i tady pomoci zrakový trénink?

Ano, může, ale je potřeba důkladné vstupní vyšetření, které nám řekne víc. 

Vše souvisí se vším a při bližším rozhovoru s kolegy z jiných oborů zjišťujeme, že se naše práce překrývá. Mnohá cvičení z logopedie patří spíše do mé oblasti vidění, například rozlišování tvarů, figury a pozradí, shody a rozdíly, bludiště apod. Zároveň cvičení zraku necvičí pouze oči, ale zapojujeme i rovnováhu, což je zase oblast z oboru ergoterapie. Obory se překrývají a je to dobře. 

Pokud se například dlouho trápíte na logopedii, stálo by za to vyšetřit důkladně i zrakový systém. Případné nedostatky procvičit a pak zase naskočit zpátky na logopedii. Ušetříte tak spoustu nervů i času. Možná potřebujete jen lehce doladit zrakové funkce, které dítě ruší a trápíte se pak všichni. Ale jak jsem už říkala, to může ukázat jen důkladné vyšetření očí. 

8. Jak probíhá konzultace?

Konzultace je vstupní rozhovor. Pobavíme se o vývoji dítěte od těhotenství až po současnost, probereme problémy. Spousta věcí z psychomotorického vývoje úzce souvisí s vývojem vidění, proto spolu všechno prodiskutujeme.

Tady doporučuji buď online konzultaci, nebo rozhovor pouze s rodičem, to znamená bez dítěte. Málokdo by chtěl poslouchat hodinové povídání o tom, co všechno mu nejde, co nezvládá a s čím má problémy, že? 

8. Jak probíhá vstupní vyšetření?

Vstupní vyšetření již absolvuje dítě samo. Může sedět rodičům na klíně, ale většinou to zvládnou sami na velkém křesle. Vyšetřujeme formou hry, testy jsu opravdu jednoduché. Vlastně si spíš budeme hrát a já si u toho občas něco zapíšu do karty. Snažím se otestovat všech 21 funkcí zrakového systému (běžně vyšetřovaná zraková ostrost je pouze 1 z ukazatel, jak dobře dítě vidí).

Vyšetření je přizpůsobeno věku i spolupráci dítěte. Není potřeba se doma dopředu nějak připravovat.  Některé děti potřebují podporu rodičů. Jindy se ale stane, že rodiče do vyšetření zbytečně zasahují. Nejen že to nepomáhá, ale naopak to ruší. Pak rodiče většinou požádám, aby šli na chvilku ven a dostestujeme to s dětmi sami. Mezi jednotlivými testy je čas i na malou přestávku, protože jde o zátěžový test a vyšetření dítě opravdu unaví. 

Rozhodně po vyšetření doporučuji spíše odpočinkový program. 

Výsledky analyzuji až po vyšetření sama a v klidu. Dohromady se vstupní konzultací zjistím, zda je ve zrakovém systému problém a na základě toho vám dám doporučení. Někdy mohou pomoci brýle, jindy je potřeba procvičit zrak důkladněji. 

9. Kdy se ukážu první výsledky cvičení?

Záleží samozřejmě na problémech, ale zpravidla 1 měsíc od začátku terapie. První velká kontrola má smysl po 3 měsících cvičení. Výsledky ale máte ve svých rukách. Vše totiž závisí na vaší motivaci a spolupráci. Respektive na motivaci a spolupráci dítěte. 

10. Dítě je otrávené ze všech možných vyšetření a terapií, často ho bolí hlava, ale nemůžeme najít příčinu. Může to souviset s očima a co s tím?

Tady je začátek trošku těžší, ale já mám výzvy ráda. Starší děti už mají sou hlavu a je dobré s nimi jednat narovinu. Zapojit je do konzultace, říct si o problémech, probrat s nimi výsledky, ukázat a říct, co by se dalo zlepšit. Někoho k tréninku motivuje to, ež neche nosit popelníky, někdo chce cvičit oči jako nejlepší sportovci světa, je to různé. 

Bolesti hlavy z důvodu špatné oční spolupráce, i přesto že dítě vidí 100% a na očním na nic nepřišli jsou bohužel časté. Některé děti mají za sebou i neurologická vyšetření. A můžeme se domluvit i na zkoušce. Například 1 měsíc cvičení, zkusíte si to a když budete spokojeni, tak se do toho pustíme naostro :-). 

11. Dítě má tupozrakost. Cvičíme každý den, ale výsledky zatím žádné. Na nác trénink asi nefunguje. Co si o tom myslíte?

Zrakový trénink má svoje zásady a postupy. Vychází z fyziologického vývoje vidění u dětí a tyto postupy se musí dodržovat. Často rodiče dětem násilím zalepí oko okluzorem, zapnou televizi a mají odcvičeno. Nebo pořád dokola malují, navlékají korálky a vypichují obrázky špendlíkem. Tyto aktivity jsou super, ale vás by to bavilo pořád dokola? Vždyť je to nuda. 

Není důležité jen to, co cvičíte, ale i to v jakém pořadí. Je to jako při vaření. Pokud byste si nachystali suroviny, dali do trouby, pak je vytáhli a chtěli je zamíchat, asi z nich chleba neupečete, že? Je potřeba dodržet postup - nachystat, smíchat, upéct v troubě. I trénink zraku má svoje postupy a těch je potřeba se držet. 

PS: U starších děti s pozdním objevením tupozrakosti, nebo třeba u školáků s poruchami učení rozhodně doporučuji na nic nečekat a udělat si výlet do Znojma. Konzultaci i vyšetření zvládneme za dvě hodinky. Já udělám do druhého dne analýzu a plán, jak postupovat dál. A díky barevné terapii Syntonics (vysvětleno níže) se výsledky zrakového tréninku ukáží ještě rychleji. 

12. Dítě má tupozrakost, co máme cvičit?

Rozhodně doporučuji začínat tzv. multisenzorickými aktivitami. To jsou většinou obyčejné hry v přírodě, nebo v kuchyni, při kterých se zapojuje co nejvíce smyslů. Cvičíte například hmat, nebo rovnováhu, ale ve skutečnosti se v hlavě vše propojuje a zlepšuje se i vidění. Příkaldem může být obyčejné loupání vajíčka. Další tipy najdete na mém instagramu vidim.skvele.inspirace, kde se synem tyto aktivity děláme jen tak pro zábavu. 

Pokud byste chtěli cvičit oči, objednejte si konzultaci, kde vám poradím. Do budoucna snad vytvořím i nějáké videonávody. 

A nejlepší a nejrychlejší řešení nabízí speciální zrakový trénink. K tomu vedou 3 kroky: konzultace --> vstupní vyšetření --> trénink zraku. 

A pokud Vás tlačí čas, doporučuji i barevnou terapii Synotonics, kterou podrobněji vysvětluji o kousek níže. NApříklad u školáků, nebo při pozdním odhalení tupozrakosti dokáže divy. 

13. Co je to barevná terapie Syntonics?

Speciální brýle s barevnými skly, díky kterým se mozek před tréninkem skvěle nastartuje a výsledky se ukáží ještě rychleji. Speciální barvičky pro tupozrakost, pro lepší propojení obou mozkových hemisfér, pro šilhání i proti počůrávání :-). Barevná terapie Syntonics umí zázraky a já jsem vděčná, že ji mohu používat.

14. Moje dítě šilhá a doporučili nám operaci. Existuje i jiná cesta?

Rozhodně! Před tím, než se provede operace, oči můžeme zkusit  procvičit. Ve spojením s barevnou terapií Syntonics (popisuji výše) se oči zarovnaji a díky zrakovému tréninku dokáže člověk své oči vědomě ovládat tak, aby nešilhaly. Získají totiž větši rezervy a dokáží odchylku samy vyrovnat. 

Pokud jste už po operaci, i tady má zrakový trénink smysl. Vidět se totiž musíme naučit, my všichni. A stejně jako vás operace kolene nenaučí chodit, operace očí vám nezaručí dobré vidění. Obě oči se musí umět hýbat, musí zaostřovt, spojovat oba obrázky z pravého a levého oka, vytvářet představy a ukládat vše do paměti... Je toho spousta. 

Zrakový trénink má smysl před i po operaci. 

15. Máme chodit na ortoptiku, ale dojíždění je pro nás moc komplikované. Co máme dělat?

Ortoptika je výborn,. Pokud to jen trošku jde, rozhodně doporučuji tam chodit. Speciálně vyškolené sestry a jejich přístroje umí oči skvěle vycvičit. Navíc je tato služba zpravidla hrazená pojišťovnou. 

Ale pokud vám to přináší více komplikací než výhod, doporučuji zrakový térnink. U mě stačí jedno vyšetření, pomůcky si přivezete domů a dál už cvičíte, kdy se vám to hodí. Nezdržujete se tedy dojížděním, parkováním atd. Návody ve formě videí, takže na nic nezapomenete. Díky speciálním pomůckám procvičíte vše, co je potřeba. 

16. Jaký je rozdíl mezi oční jógou a zrakovým tréninkem?

17. Kdy má smysl cvičit tupozrakost?

Začněte psát zde...